Stephen King - Pan Mercedes

Pana Mercedesa jsem nechtěla. Nevím proč, ale ta kniha mě nelákala i když Stephen King je můj nejoblíbenější autor. Ale co se nestalo, dostala jsem právě tuto knihu k Vánocům od přítele (později mi od něj na gauči přistál i další dáreček, Právo nálezce. Což je volné pokračování). A díky Bohu! Podezírám se, že při čtení této knihy jsem měla značně menší spotřebu kyslíku.

Pro začátek by bylo dobré říct, že miluju všechny Kingovky. Možná ode mě není úplně objektivní hodnocení čehokoliv, co sesmolil King, ale tato kriminálka (ano, v téhle knize z plánované trilogie se dá mluvit o naprosto, ale naprosto čistokrevné kriminálce bez sebemenších nadpřirozených sil, což je u Kinga dost neobvyklé) by mě jistě bavila i kdybych nemilovala Kinga, protože je úžasná.

Jako první, bych se ráda zmínila o obálce, která mě doslova fascinovala. Dokonale vystihuje atmosféru knihy. Krásně si v ní vybavuji první scénu. Dav lidí čekající v sychravém počasí na „veletrh“ práce? Úplně vidím ty deštníky. Místo nadšení z nové práce je ovšem čeká šok v podobě Mercedesu rázujícího si to přes těla ve spacácích, lidi na útěku a podobně.

Vzhledem k tomu, že jde o kriminálku a ne detektivku, tak se brzy dozvíte, kdo je blázen, který to má nasvědomí.

Seznámíte se také s nesmírně sympatickým detektivem ve výslužbě Hodgesem. Sice je možná lehce při těle a neustále koketuje s otcovým revolverem, ovšem ještě není ztracený. Má šanci. A to je věc, se kterou vrah nepočítá. Myslí si, že přímět Hodgese k sebevraždě bude legrace a nic mu nebude hrozit. Jenže se splete a tím ho vlastně zachrání. Hodgese se totiž vydá po stopách pachatele.

V knize se dočkáte mnoha zvratů. Všechny postavy projdou pořádným vývojem, který ovšem není násilný. Je upřímný a milý. Kniha se celou dobu odehrává ve dvou liniích (vrah a „ti hodní“ → Hodgese a jeho přátele). Máte tedy skvělou příležitost dozvědět se dost i o psychopatovi, který si na konec připravý velkou show. Jak to dopadne se dozvíte leda, že si knihu přečtete. Za mě máte rozhodně doporučení.

Tato kriminálka se dostala mezi moje nejen nejoblíbenější Kingovky, ale celkově knihy a to už je co říct. Z její pokračování jsem lehce rozpačitá, ale dobré je rozhodně. Ale o něm se více dozvíte někdy jindy. 

Knihu bych doporučila jak všem milovníků Kinga, můžete být sice trochu překvapeni z naprosto reálného děje, který je dokonce inspirován skutečnou událostí, ale myslím si, že jeho pokus o čistokrevné krimi dopadl na výbornou. Neřekla bych, že nějak tápe. Já jsem byla z této knihy nadšená a přečetla jsem ji během dvou dní. No a pokud s Kingem teprve začínáte? Je to na vás. Pokud máte rádi kriminálky, nebo detektivky, budete určitě nadšeni. Pokud by jste raději ochutnali nějakou jeho "klasiku" zkuste Salem, ale pak se určitě dostanete i sem a zklamaní rozhodně nebudete.